Volba 2 - třetí kapitola

5. května 2014 v 13:22 | Kate |  Volba 2
Dneska mám studijní volno, tak jsem si řekla, že ho strávím psaním, ale nějak mi to nevyšlo a stihla jsem vyplnit jenom tu mezeru mezi druhou a čtvrtou kapitol k Volbě 2. :( Chtěla bych pracovat ještě na něčem, tak uvidím, ale nejdřív se kouknu na dva díly seriálu. :D
Snad se vám bude kapitola líbit. :)
Kate



Werlon se usadil na židli naproti svého otce a spustil: "Cesta nebyla špatná, otče. Nenarazil jsem na žádné větší problémy, takže mě nic nezdržovalo. Už jsem se nemohl dočkat, až tě zase uvidím, ale opustit Kass a vědět, že se možná nevrátím… To bolelo hodně," přestal na chvíli a bojoval se slzami v očích. "A mrzí mě, že jsem nezahlédl Datrekovu armádu," pokračoval smutně mladík.
"Z toho si nic nedělej, synu. Máme všude špehy, budeme vědět, až se přiblíží," usmál se povzbudivě Nael, jeho tón však optimismus nenaplňoval.
Werlon vzhlédl a pátravě se zadíval do otcovy tváře. Nael se před svým vojskem, a dokonce i synem, snažil být silný, ale Werlon ho dokázal prohlédnout. Přece jenom, znal ho už dlouho a byli stejné krve.
Za tvrdou, nepřístupnou a optimistickou maskou se skrývalo víc zoufalství a beznaděje, než si Werlon myslel, že bylo možné. Jeho otec byl na pokraji zhroucení, ovšem to se nesmělo stát. Král musí být silný za všech okolností, je to jeho povinnost.
Werlon se pousmál, rozhlédl se kolem, a když zjistil, kolik lidí se do stanu během jejich krátkého rozhovoru dostalo a naslouchá jim, dal jim rukou znamení, že mají odejít.
Vojáci se nejistě podívali na krále, a ten jim poručil, aby prince poslechli.
Všichni přítomní se otočili, a i když některým bylo z tváře poznat rozhořčení a nelibost z rozkazu, poslušně odešli ven.
Král ještě chvíli počkal, a vzápětí se unaveně a zničeně sesunul hlouběji do židle. "Nezvládám to, Werlone," hlesl. "Mám strach."
"Kdybys ho neměl, bál bych se. Strach nás neoslabuje, ale posiluje, otče!" Welon si klekl k židli svého otce a zahleděl se mu do očí. "Teď už jsme na to dva. Spolu to zvládneme!" snažil se ho povzbudit.
"Situace je zlá, Werlone, ale to jistě chápeš. Obávám se, že nemáme dost mužů. Navíc, Datrek jistě využívá černou magii, takže předpokládám, že pokud jeho vojáky nebude možné zabít vůbec, bude to přinejmenším velice těžké."
"S tím se počítá, ne?"
"To jistě, jenomže Datrek má obrovskou přesilu!" zoufal si král.
"Má?" zeptal se opatrně Werlon. Něco v otcově tónu ho zaráželo.
"Ano, má. Vím to jenom já, kapitál, a teď ty."
Werlon po svém otci vrhl nechápavý pohled.
"Nedávno se vrátil jeden ze špehů. Byl na pokraji smrti z vyčerpání, ale ještě než umřel, stačil nám vše vypovědět. Datrek má zhruba 35 000 mužů. Nechápu, kde to nabral…" promnul si král zamyšleně čelo.
"Pokud se nepletu, královské vojsko disponuje 23 000 bojovníky, je to tak?" svraštil znepokojeně obočí Werlon.
"Správně,"odpovědět král. Na víc se nezmohl.
"Víš, že přesila není všechno, že ano?" snažil se utěšit svého otce mladík, ale sám si také zoufal. Horlivě vymýšlel nějakou strategii, ale nemohl dojít na nic, co by jim nějak výrazněji pomohlo.
"Jaký plán jste vymysleli?" zeptal se Werlon.
Král se zvedl, vykoukl před stan a poručil strážným, aby zavolali kapitána.
"Máme sice výhodu možných pastí, ale to nám výhru nezajistí. Na pastích nemůže padnout před deset tisíc vojáků, což bychom potřebovali."
"Já vím, ale něco vymyslet musíme!" přecházel Werlon nervózně po místnosti s výrazem hlubokého zamyšlení.
"Musíme doufat, že Kassandra uspěje co nejdříve."
Werlonův výraz se náhle změnil. Vystřídal ho hluboký smutek a bolest. "Kéž bych ji ještě někdy uviděl," zašeptal.
"Neboj se, uvidíš!" Tentokrát to byl Nael, kdo povzbuzoval. "Nedovolím, aby se ti něco stalo," usmál se.
"Ale co když se něco stane jí? Nikdo neví, co to s ní udělá. Sám jsem viděl, jak je její síla ohromná a dokáže s ní téměř cokoliv, ale taky to, jak je pro ni nebezpečná. Může ji to zabít!" vykřikl naštvaně, ale hned zase ztišil hlas.
"Je to silná žena, neboj. Zvládne to. Nikoho bych na trůnu vedle tebe neviděl raději, to mi věř."
Werlon se na otce vděčně usmál, a v tu chvíli vešel kapitál Turllot.
"Volal jste mě, můj pane?" stoupl si do pozoru.
"Pohov, Turllote," prohodil směrem k němu král a vykročil ke stolu ve vzdáleném rohu stanu. Z tónu, jaký použil, bylo znát, že jsou oba muži středního věku přátelé.
"Jste v pořádku, králi?" zeptal se kapitál při pohledu na Naelovu tvář. Potom pohlédl na Werlona, usmál se a hlavou pokýval na pozdrav. Werlon mu to oplatil a zadíval se na stolek.
Rozprostírala se tam mapa tábora a jeho okolí. Všude byly rozkreslené pasti a rozestavěné figurky různých oddílů. Plán vypadal celkem dobře, a Werlon doufal, že také vyjde.
"Teď už se cítím lépe, když je tu Werlon, kapitáne. Děkuji," odvětil Nael. "A mohl byste nyní vysvětlit Werlonovi náš plán dopodrobna? Zvládnete to lépe, než já."
"Jistě," souhlasil Turllot, a dal se do toho.
 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Komentáře

1 Ilon-Ká** Ilon-Ká** | Web | 5. května 2014 v 17:14 | Reagovat

Krásná kapitola. Taky dneska máme volno a taky jsem si říkala, že něco napíšu. A taky nic :D Jinak ke kapitole - doufám, že mají nějaký dobrý plán, protože tahle přesila je značně velká a nevím, jestli by jako muž proti muži, uspěli. Já rozhodně doufám že jo :-)

2 Ella Monurová Ella Monurová | Web | 5. května 2014 v 18:39 | Reagovat

To se mi líbí... Jen bych si to asi měla přečíst od začátku :DD

3 Nemesis Moriko Nemesis Moriko | E-mail | Web | 5. května 2014 v 21:15 | Reagovat

Moc pěkná kapitola:)
Jinak my máme taky neska volno..:D

4 Casion Casion | Web | 6. května 2014 v 7:36 | Reagovat

Veru, presila nie je všetko, i keď to pre nich nevyzerá najlepšie. Verím však, že niečo vymyslia :D

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama


Na všechny články se vztahují autorská práva. Kopíruj pouze s přímým odkazem na tento blog nebo vůbec!