VvP: Nekonečná nenávist - šestá kapitola

11. ledna 2014 v 19:35 | Kate |  Vzpoura v Pirlisanne - Nekonečná nenávist
Tak po nekonečně dlouhé době se dostávám i ke Vzpouře. :) Myslela jsem si, že dneska napíšu i Volbu, ale nakonec jsem šla ven. :/
Snad vás potěší alespoň tohle. ;)
Kate



O měsíc a půl později

"Mamí!" volala Sernin se slzami v očích. Hlas se jí chvěl, i když se ze všech sil snažila, aby zněl pevně. Hlasitý výkřik, jenž se jí vydral z hrdla, považovala za úspěch.
Asi pět minut stála nahá před zrcadlem a stále si pro sebe drmolila: "To ne, to ne. Jen to ne!"
Už nějakou dobu na sobě pozorovala menší změny a měla malé podezření, ale teď si byla jistá. Zkazila si veškerou budoucnost, je z ní teď troska. Společensky mrtvá osoba. Navždy.
Slyšela za sebou dusot nohou, a do jejích komnat vběhla Klefara. Byla ještě zadýchaná z běhu do schodů, protože pospíchala. Zoufalství v hlase její dcery jí dávalo jasně najevo, že něco není v pořádku. Když ji viděla, jak stojí bokem otočená k zrcadlu, a jak se jí jemně rýsuje vystupující těhotenské bříško, bylo jí vše jasné.
"To si děláš srandu, Sernin…" vydechla a zůstala opařeně stát mezi dveřmi.
"Bohužel, matko, ale zdá se, že ne," prohlásila dívka. Znovu nad sebou získala kontrolu, a její hlas zněl chladně - jako obvykle. Její tvář jako by byla vytesána do kusu ledu. Od smrti otce se jen málokdy smála od srdce.
Jen jednu věc stále neměla pod kontrolou - své hnědé oči. Prozrazovaly příliš mnoho. Měla v nich spoustu emocí. Jednou z nich bylo i znechucení. Znechucení z toho, co jí nyní rostlo v břiše.
"Proč si to nepřiznat. Jsem těhotná," pokračovala tím ledově klidným tónem. Bylo na tom cosi děsivého.
Přejížděla si dlaní po břichu nahoru a dolů, a znovu se ujišťovala v tom, co je nad slunce jasnější.
Její matka na ni stále zírala. Když Sernin spatřila výraz, který se jí usadil v obličeji, jakékoliv poznámky si nechala pro sebe. Ze všeho nejvíc z tváře její vlastní matky totiž vyzařovalo opovržení z ní. To ji opravdu zasáhlo.
"S kým?" zeptala se jen Klefara. Kdyby nikdy jindy, v tuto chvíli bylo docela jasné, od koho Sernin zdědila schopnost sebeovládání. Klefara se teď totiž proměnila v kus kamene. Kamenný výraz, nevýrazný hlas… Dokonce ani z očí se nedalo nic vyčíst. Stále v tomto umění svou dceru převyšovala.
"Já-já nevím," zakoktala rozpačitě dívka.
"Jak to, že nevíš?!" zahřímala starší žena.
"Prostě…" zavrtěla Sernin hlavou. Nevěděla, co k tomu říct. "Já vím, že to byla chyba, ale nebude to tak hrozné, uvidíš!" snažila se matku uchlácholit.
"Co ty o tom víš?!" zvedla Klefara hlas.
"Nic,"pípla poraženě a vystrašeně dívka.
"Degasar se na tebe teď vykašle. Nikdo nechce takové, jako jsi ty. Všichni tebou budou opovrhovat, nikdo se na tebe ani nepodívá, nikdo s tebou neprohodí ani slovíčko, nikdo už nikdy nevysloví tvé jméno. Nikdo, nikdo a znovu opakuji NIKDO!!!"
"Ani ty?"
"Ani já," potvrdila Klefara to, čeho se Sernin nejvíce obávala.
"Ale to přece nemůžeš udělat!"
"Ale ano, můžu. Jsem tvá matka, a nebudu tě přehlížet tolik, jako ostatní, ale jsi pro mě mrtvá. Už nejsi moje dcera. Až se služebnictvo všechno dozví, také s tebou nebude chtít nic mít. Budeš mít těžký život, Sernin," vyslovila matka naposledy jméno své dcery. "Ty, i to tvoje dítě," dodala a odešla. Přitom si stále zachovávala svůj kamenný výraz.
To bylo pro mladou dívku, jež má celý život před sebou, snad ještě horší než to, že ji bude Klefara ignorovat. Doufala, že ji matka pořádně seřve - nestalo se.
Sernin jen tak tak stihla dojít k posteli, než se svalila a začala plakat. Někde uprostřed vzlyků zakřičela dvě věty. Slyšeli je snad lidé ještě o tři ulice dál. Ta věta zněla: "NENÁVIDÍM HO! K SMRTI HO NENÁVIDÍM!!!!!!" Nebylo jasné, komu slova patří. Zda jejímu ještě nenarozenému dítěti, nebo muži, s nímž se vyspala.
Znovu se jí vybavil. Byl tak krásný. Úplně jiný, než Degasar. To však nemění nic na tom, že ani nezná jeho jméno. A že se ten muž nejspíš nikdy nedozví, že tu má někde dítě.
 

2 lidé ohodnotili tento článek.

Komentáře

1 Casion Casion | Web | 11. ledna 2014 v 20:21 | Reagovat

Och, reakcia jej mamy bola vážne strašná, ja na jej mieste by som sa zrejme asi zosypala. Kapitolu si napísala krásne, som zvedavá čo bude robiť ďalej a ako si poradí :-)

2 Zoey Zoey | Web | 12. ledna 2014 v 9:31 | Reagovat

Páni, ta její máma je taky případ :D chudák holka, já bych teda vůbec nevěděla co dělat :D
Ale bude mít díítě :D :-)

3 Milča Milča | Web | 12. ledna 2014 v 15:51 | Reagovat

Bože ta její máma :D.
Chudák Sernin...

4 Resa Resa | 13. ledna 2014 v 14:01 | Reagovat

Píšeš nádherně... Ale Sernin je vážně chudák, nemůže za to. A ta její máma...

Ale bude mít dítě :-)  :-)(doufám, že tu dobu nějak zkrátíš, nerada bych čekala 9 měsíců, protože se těšim :-D)

5 Kate Kate | E-mail | Web | 13. ledna 2014 v 15:09 | Reagovat

[4]: Nó, dozvíš se, že tam těhotenství trvá kratší dobu, a ano, zkrátím to. ;) Ještě nevím, o kolik, ale bude to kratší. ;)

6 Karolína K. 44 Karolína K. 44 | 13. ledna 2014 v 15:13 | Reagovat

Fíííha... Tohle je hodně emotivní kapča... Chudák Sernin, je mi jí hrozně líto - ta její matka je k ní příliš drsná... Ale zase to je taky Sernina chyba.
Zajímalo by mě, kdo je ten, s kým čeká to dítě ;-)

7 Casion Casion | Web | 13. ledna 2014 v 15:57 | Reagovat

Ako internetový prehliadač používam Mozilu, mala som Google Chrome, ale kvôli problémom s notebookom musím mať Mozilu...

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama


Na všechny články se vztahují autorská práva. Kopíruj pouze s přímým odkazem na tento blog nebo vůbec!