Dcera lesů - dvacátá druhá kapitola

20. září 2013 v 16:48 | Kate |  Dcera lesů
Už se blížíme k finále. :D Neříkám však, že se blížíme ke konci. ;)
Omlouvám se, že jsem nestihla napsat VvP, ale dodám ji, jakmile přijedu. ;) Což by mělo být zítra, dejme tomu kolem třetí, když počítám i cestu domů. Snad nebudeme mít moc velké zpoždění. :/
Kate



"No tak, vzpamatuj se! Je čas splnit další povinnost," napomenula se Meg. Rychle si stoupla a vkročila do druhé místnosti své chatky. Usadila se do křesla přímo naproti dveřím.
"Uf," ulevila si a otráveně se rozvalila. Bylo toho strašně moc. Chvíli se na stůl pokrytý bezpočtem různých papírů znechuceně dívala.
"Jdu na to," rozhodla se nakonec a chňapla po prvním štosu. Rozhlédla se po nějakém volném místě, a když nic nenašla, dřepla si na zem a začala třídit papíry.

***

"Panebože! Doufám, že nikdy nebudu taková bordelářka jako matka," řekla Megan, když všechno roztřídila a pečlivě naskládala do poliček.
Během úklidu už si stihla projít veškeré zásobovací listiny a zbylé údaje o chodu vesnice i o ní jako takové. Dokonce už začala s pročítáním rodokmenů, které si jako jediné nechala ležet na stole. Teď je popadla a zamířila zpátky na postel.
Tam je ledabyle upustila, sedla si a uvolnila se. Dnes ji čekala ještě jedna věc.
Usmála se pro sebe a zkřížila nohy do tureckého sedu. Zhluboka se nadechla, jako když se připravuje na něco velmi důležitého a uchopila do ruky svůj přívěsek - jak už předtím stihla zjistit, pomáhá jí v koncentraci.
Mladá žena zavřela oči a uvolnila se. Rozpínala svou mysl do neuvěřitelných dálek a hledala jakékoliv známky po Amazonkách - její vlastní krvi.
Nedařilo se.
Nicméně Meg se nevzdávala. Sílu k tomu, aby pokračovala, jí nedodávala její vlastní vůle ale vědomí, že to dělá pro matku a tolik ostatních žen. Tolik Amazonek. Celý malý národ.
Křečovitě stiskla víčka a následně ještě pevněji semkla i přívěsek. Soustředila se tak, jako ještě nikdy v životě.
Její úsilí zůstávalo několik dalších minut neodměněno, ale nakonec se přeci jen začínala spojovat s ostatními.

***

"Je čas," oznámila Meg, když po probděné noci vyšla ze své chatky.
Irina zvedla hlavu a podívala se na ni. "Nemáš hlad?" zeptala se a žvýkala své sousto.
"Jako vlk," uvědomila si dívka a sedla si ke stolu. Starší žena už jí podávala tác s jídlem.
"Změnila ses, Megan Nebo mám spíš říkat Masirano?" přimhouřila oči a pokračovala: "Podobáš se své matce čím dál tím více. A myslím to v dobrém."
"Já vím, uvědomuji si to. A navíc, chtěla bych být jako ona," svěřila se své dlouholeté opatrovnici.
"Víš, dám ti jednu radu. Nesnaž se být někým jiným. Buď sama sebou. To je to nejlepší, co můžeš udělat. Snaha být někým jiným je obrovská chyba." Irina se zvedla, odnesla špinavé nádobí a odcházela z místnosti. Těsně před dveřmi se ještě zarazila.
"Jdu za Jelinou, v klidu se najez a potom se sejdeme," oznámila a nechala tak Meg samotnou s jejími myšlenkami.
Ta seděla za stolem a prstem nepřítomně posouvala chleba se zeleninou a salámem po talíři. Přemítala o tom, co jí Irina řekla.
Cítila z jejích slov rozhořčení. Rozhořčení nad tím, co řekla a taky… bolest. Bolest, kterou nechápala.

***

"Ona je zavolala," vtrhla do Jelininy chatky Irina.
"Co se přesně děje?" divila se Jelina.
"Ona je zavolala," zopakovala klidně Irina.
"A s tím je nějaký problém?" nechápala druhá žena.
"Já… Myslím, že není připravená."
"Irino!" zvolala překvapeně Jelina.
"Co je?" odsekla.
"Neříkej, že to nevidíš. Za těch pár měsíců strávených tady neuvěřitelně dospěla. Je z ní žena!" zatřásla přítelkyni rameny. "Ty se o ni bojíš, to je celé! Ale ona je rozumná! Nenechá se zabít!"
"Až příliš se podobá Masiraně?" namítla Irina.
"V něčem možná, ale ve většině věcech se liší. Neboj se o ni, nedovolím, abychom ji ztratily."
"Tak, tak dobře. Uděláme cokoliv pro její ochranu. Cokoliv," ujišťovala se Irina.
"Přesně tak," usmála se spokojeně její kamarádka. "Ale teď není čas na vymýšlení žádných strategií. Musíme hlídat. Já jdu trénovat tvou dceru, už je na čase, a ty se postarej o Meg."
 

4 lidé ohodnotili tento článek.

Komentáře

1 Ami Ami | E-mail | Web | 20. září 2013 v 18:01 | Reagovat

Nádherná :-)
Budu si muset přečíst předchozí díly, jelikož se v tom nějak plácám :D

2 S-hejvi S-hejvi | Web | 22. září 2013 v 18:07 | Reagovat

skvělé pokračování, jen tak dál!:)

3 Casion Casion | Web | 23. září 2013 v 16:49 | Reagovat

Pekná kapitola, páči sa mi, ako postupne dospieva :-) A myšlienka, že každý by mal byť sám sebou je krásna, úplne s ňou súhlasím :D

4 Amanda Amanda | Web | 1. října 2013 v 14:44 | Reagovat

Poslední dobou se tam toho moc neděje, chtělo by to nějakou akci, boj nebo záchranou misi. ;-)

5 Kate Kate | Web | 1. října 2013 v 15:59 | Reagovat

[4]: Neboj, všechno bude. ;)

6 Resa Resa | 4. listopadu 2013 v 17:20 | Reagovat

Hmmm. :D Jdu si přečíst další kapitolu, jinak hezký... Už se těším jaký budou ty další Amazonky. :D

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama


Na všechny články se vztahují autorská práva. Kopíruj pouze s přímým odkazem na tento blog nebo vůbec!