Dcera lesů - osmnáctá kapitola

1. srpna 2013 v 8:49 | Kate |  Dcera lesů
Jsem u kamarádky, ale stihla jsem vám přednastavit Dceru lesů, tak snad se bude líbit. ;)
Kate



Meg se vzbudila v posteli v chatce a protáhla se. Slunce ještě nevyšlo, ale ona měla být o půl čtvrté ráno na cvičišti, takže teď mohlo být něco kolem třetí.
Tohle byla jedna z nejlepších vlastností Amazonek. Vzbudily se, kdykoliv potřebovaly, a stačilo jim pouze pár hodin spánku denně. Jejich spánek byl ještě ke všemu velice lehký, takže sebemenší podezřelý zvuk, který by mohl škodit, dokázaly zachytit a probudil je.
Umyla se, oblékla se a obula si boty. Do ruky popadla boty na podpatku a vyběhla z chatky. Bude tam sice trošku dřív, ale komu to vadí? Alespoň se bude moci protáhnout. Došla až na cestu, která vede ke cvičišti, ale zarazila se. Koutkem oka zahlédla pohyb. Rukou sjela k dýce připnuté na boku a opatrně se otáčela. Nic se nedělo, a tak už chtěla jít dál, ale spatřila to zase. Rychlou, rozmazanou šmouhu. Už toho měla dost, upustila boty a začala se soustředit. Vnímala všechny sebemenší zvuky okolo a uslyšela mělké dýchání. Na nic nečekala a vyběhla tím směrem. Ještě ani nestihla doběhnout ke křoví, a už z něj vystoupila Jelina.
"Výborně, zdá se, že máš první část výcviku opravdu za sebou. Teď si obuj ty boty," přikázala dívce.
Megan na nic nečekala a poslechla. Když se sklonila, zjistila, že Jelina je má na sobě taky a pohybuje se na nich, jako by měla pohodlné botasky.
"Ujdi pár kroků," vybídla dívku, když si zapnula poslední pásek.
Meg tedy nejistě vykročila, ale zjistila, že je to pro ni naprosto přirozené, a cítí se na podpatcích skvěle a sebejistě.
"Dobrá, to by šlo. Teď se běž protáhnout a já jdu pro Hyralu. Jestli už jsi vzhůru, nemá cenu čekat," vysvětlila Jelina a otočila se.
"Počkat, proč jsi tu na mě čekala, a proč si mám obout ty boty?" zarazila ji Meg.
"Chtěla jsem se ujistit, že jsi opravdu dostala dar a co se týče těch bot, necítíš se na nich lépe?" zeptala se, tajemně se usmála a vykročila do osady.
Megan jen pokrčila rameny a šla dál ke cvičišti.

Už byla skoro tam, když na ni z vrchu seskočila Irina.
Megan, aniž by si byla vědoma toho, že dokáže tak rychle zareagovat, uskočila a vytáhla dýku. Rychle se otočila a vykopla Irininým směrem.
Trefila se přesně tam, kam chtěla a Irina se zapotácela. Meg toho využila a Skočila po ní. Povalila ji k zemi, zablokovala ruce a nohy a přitiskla jí dýku k hrdlu.
"A co je zase tohle?" zavrčela.
"Už z ní můžeš slézt, Masirano!" zvala se za nimi udýchaná Jelina.
Megan poslechla, ale zlostně se na obě zadívala. "Co to má znamenat?!" Z očí jí sršely blesky.
"Potřebovaly jsme se ujistit, že vážně umíš všechno," objasnila jí Irina, která si z oblečení stále smetávala hlínu a listí. "Ale ještě nejsme hotovy, pojď s námi na cvičiště," řekly nekompromisně a ujaly se vedení.
Megan se za nimi chvíli zlostně dívala, ale nakonec zasunula dýku do pochvy a šla taky.

"Oběhni tři kolečka tryskem, potom vyskoč na kladiny a přejdi je jednu po druhé," přikázaly jí. Ještě ji potahaly po různém jiném nářadí, a nakonec vyšly opět ven. Tam ji vyzkoušely z maskování, strategie, orientace v přírodě, hledání vody, poznávání bylinek a jejich využití… Dokonce ji nechaly pomoci i pár zvířatům. Všechno, co bude potřebovat. Nakonec jí ještě přikázaly vylézt na pár stromů.
"Výborně, zdá se, že už máš výcvik za sebou," poznamenala Jelina. "Jsi připravená."
"Stejně pořád nechápu, jak se v těch podpatcích můžu tak skvěle pohybovat," zakroutila nevěřícně hlavou. "K čemu mi vlastně jsou?" nechápala.
"Vlastně to k nám patří. I když jsme vysoké a nepotřebovaly bychom je," vysvětlila jí Irina.
Megan se na ni pochybovačně podívala.
"No nedívej se na mě tak," řekla se smíchem. "některé věci prostě není v našich silách pochopit. Je lepší se o to ani nesnažit a poddat se tomu," poradila jí a pak se všechny tři vydaly zpátky do osady.
 

3 lidé ohodnotili tento článek.

Komentáře

1 Casion Casion | Web | 1. srpna 2013 v 10:12 | Reagovat

Pekná kapitola, tie topánky na vysokom opätku sú skutočne záhada :D :D

2 Laura Laura | E-mail | Web | 1. srpna 2013 v 13:22 | Reagovat

Super kapitola, ale myslela jsem, že ty boty na podpatku mají nějaký význam, mohla by z toho být nějaká fajn historka :)

3 Amanda Amanda | Web | 1. srpna 2013 v 22:14 | Reagovat

Já na vysokých botách cítím tak maximálně závrať, sebevědomí nikde... :-)

Počkat, 3 kolečka, tryskem?? Mno kdyby se to mělo natáčet jako film, tak by to muselo mít nějaký efekt, protože to se nedá...

4 Resa Resa | 2. srpna 2013 v 9:08 | Reagovat

Takoví tréning?!
S botami na deseti cm podpatcích, tři kolečka tryskem a to veliké tělocvičny, vylézt na klády, vyšplhat na několik stromů a ještě několik věcí k tomu... :D (O vstávání, ani nemluvně...)
No, já bych to nedala.

Jinak krásná kapitola, jako vždy... :D :D

5 Seléna Seléna | Web | 2. srpna 2013 v 11:04 | Reagovat

pěkná kapitolka:-) těším se na další:-)

6 Zoey Zoey | Web | 3. srpna 2013 v 16:58 | Reagovat

Přečetla jsem si to a hrozně jsem se nasmála. Na podpatcích? Můj bože, mě stačí jen malý :D a už umírám. A tři kolečka...já bych teda padla ;-)  :-D  :-)

7 Kate Kate | Web | 3. srpna 2013 v 18:35 | Reagovat

[6]: Taky bych padla. :D Jsem ráda, že ti kapitola přijde vtipná. :) I když nevím, jestli to bylo myšleno dobře, nebo zle. :D No, že bych podpatkům nějak zvlášť dávala přednost před teniskami, to taky né. :)

8 Ami Ami | E-mail | Web | 3. srpna 2013 v 19:47 | Reagovat

Nádhera, dost vtipný :o)

9 Sisi / Siska Sisi / Siska | Web | 11. srpna 2013 v 8:00 | Reagovat

to jsem ještě nekomentovala!!! :-D  :-D  :-D jo je to vtipný..

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama


Na všechny články se vztahují autorská práva. Kopíruj pouze s přímým odkazem na tento blog nebo vůbec!