Volba - dvacátá třetí kapitola

9. května 2013 v 16:32 | Kate |  Volba
Ahojte. :) Omlouvám se za chyby, ale mě se to nechce kontrolovat, jelikož už začal hokej. :D Takže žádné vykecávání, já se letím koukat! Jen, kdybyste něco nepochopili, napište. Možná je to zmatené, tak se omlouvám. :(
Užijte si to a mějte se! :D
Kate :)


Nevěděla, jak dlouho jejich cesta trvala, ale připadalo jí to jako týdny. Putovali stále stejnou, kamenitou krajinou s řídce roztroušenými keři a jen tu a tam potkali nějaký menší hájek. Kasandře už se začalo po lesích stýskat, protože takhle se neměli kam schovat a stále byly na horkém slunci. Obávala se, aby z toho nechytila úpal, ale Werlona zřejmě vůbec nic netrápilo.
"Kde to vlastně jsme?" zeptala se pochybovačně. Tahle místa si vůbec nepamatovala.
"Nepoznáváš to tu, viď?" zeptal se jí. "Aby ses dostala do našeho světa, musíš využít jakýsi průchod. Pronesl jsem tě skrze něj už před nějakou dobou, ale uzavřel se teprve, když jsi přijala své poslání."
"Jak to myslíš, uzavřel?" zeptala se.
"Nadobro, Kassandro," svěsil smutně hlavu. "Už se nemůžeš vrátit, i kdybys chtěla sebevíc. Patříš sem, pocházíš odtud."
"A jak je tedy možné, že jsem žila celý svůj život na Zemi?" nechápala.
"Kdysi byly naše světy spojeny v jeden, ale když bylo vyřknuto proroctví, čarodějky vyslovily kouzlo, které je oddělilo. Mnohé z nich odešly na Zem, právě, jako tvé předkyně.
Ty chtěly své dcery uchránit před tím, co samy způsobily. Žádná z nich si evidentně neuvědomila, že když vysloví kletbu a vzápětí i proroctví, které ji může zvrátit, povinnost jej splnit zůstane v jejich krvi. Proto byly tyhle pomyslné dveře vytvořeny." Werlon se na chvíli odmlčel.
"Má to však jeden háček, a to jest, že už nikdy neměly být otevřeny. Žádná z čarodějek, které tu zůstaly, to nemohly pochopit, ale nakonec se jim podařilo odhalit pravdu.
Když sabat rozhodl, že už se do našich věcí nebude vměšovat, bylo vysloveno hned několik kouzel.
To první nám všem nenávratně vymazalo z paměti pravá jména stran, protože je vymyslely právě čarodějky, a jejich jazyk už lidé nikdy neměli použít.
Druhé byla kletba, že válka mezi stranami bude trvat navěky.
Třetí však bylo proroctví, že jakmile budou opět vyslovena zapomenutá jména lidmi, válka skončí - tohle proroctví vyřklo několik mocných čarodějek z tvého rodu, protože s verdiktem sabatu tak úplně nesouhlasily. Věřily, že všichni nejsme tak špatní, a že jedni z nás si zaslouží vyhrát.
Ostatní účastnice shromáždění se zděsily, jakmile věštbu zaslechly, a teprve tehdy došlo Bece a Karje, co provedly. Padlo tedy rozhodnutí, že oba světy budou odděleny a Beka, Karja a jejich příbuzné se dobrovolně rozhodly, že odejdou.
Bylo vysloveno čtvrté kouzlo, které uskutečnilo vůli sabatu. Dveře byly zapečetěné tak, že už se nikdy neměly otevřít, tudíž jsme byly odsouzení k věčnému boji.
Tady naše poznatky o Posledním sabatu čarodějek končily. Jak jsme se však nedávno dozvěděli, tohle kouzlo nebylo poslední. Existuje ještě jedno proroctví. Vyslovilo ho pět čarodějek."
"Co se v něm říká?" zeptala se dychtivě Kassandra, když se Werlon odmlčel.
"Tyhle dámy se postaraly o to, aby se dveře znovu otevřely, jakmile se objeví dívka schopná proroctví vyplnit."
"Jak je to možné? Vždyť nikdo se nemůže rovnat síle celého sabatu!" namítla Kass.
"Je jedna věc, která tuhle nesmírnou magickou sílu nahradí, dokonce i převýší. Je to oběť," zašeptal Werlon.
"Takže těchhle pět čarodějek se kvůli tomu zabilo?"
"Ne, zabili zbylých pět účastnic sabatu, které byly prostě moc blízko.
Ani s touhle silou však nemohly kouzlo úplně zlomit, a tak se alespoň pojistily, že Vyvolená se sem dostane. Jakmile však přijme své poslání, portál se uzavře nadobro, a už nebude nikdo jiný schopný vejít, ani vyjít."
"Páni, to bylo vyčerpávající," zasmála se Kassandra.
"Ano, to bylo. Ale konečně jsme se dostali k dílčímu cíly naší cesty," řekl Werlon a pokynul hlavou před sebe.
"Les!" vyjekla Kass radostí.
"Ano, už se nebudeme muset mořit na tom sluníčku. Ale bude to tam nebezpečné, budeme muset být obezřetnější než doposud!" varoval dívku Werlon.
"Cokoliv, hlavně, že už budeme v chládku," vydechla vděčně Kassandra a společně s Werlonem pobídli své koně do cvalu, aby tam byly co nejdříve.
 

5 lidí ohodnotilo tento článek.

Komentáře

1 Clarush* Clarush* | Web | 9. května 2013 v 18:34 | Reagovat

Pěkné :) Mě to zmatený nepřipadá :D

2 cambera cambera | Web | 9. května 2013 v 20:23 | Reagovat

Mě to také zmatené nepřipadá. Je to krásné.

3 sisisiska37 sisisiska37 | 10. května 2013 v 13:40 | Reagovat

hej to si hezky popsala... je to moooc povedené... :-D  :-D  ;-)

4 Amanda Amanda | Web | 11. května 2013 v 9:36 | Reagovat

Mno....jak řekla Kass, vyčerpávající, ale konečně jsem trochu v obraze a jsem zvědavá, co bude dál. ;-)

Jen jedna maličkost...kdybych odešla do úplně neznámého světa a zjistila, že se nikdy nevrátím domů, tak bych asi reagovala..mno jinak. Ale jestli už se s tím Kass smířila, tak je to jen dobře. Navíc tam má Werlona, tak proč se vracet. ;-) Opět budu originální: PUSU! PUSU! .... :-D  :-D  :-D  :-D

5 Kate Kate | Web | 11. května 2013 v 12:48 | Reagovat

[4]: Neboj se, všechno časem přijde. ;) Možná ještě budeš překvapená, jaké emoce tu budou. ;)

6 Chaky Chaky | Web | 11. května 2013 v 22:37 | Reagovat

Krásné :) Kess má vážně sebeovládání, mě by to asi sebralo. :D Líbilo se mi to, rychle další :)

7 charlief charlief | Web | 14. května 2013 v 21:26 | Reagovat

Krásné. Opravdu moc pěkně píšeš.

8 Zoey Zoey | Web | 18. května 2013 v 13:11 | Reagovat

Mě to připadá úžasné. Píšeš lépe než si myslíš :-)  :-)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama


Na všechny články se vztahují autorská práva. Kopíruj pouze s přímým odkazem na tento blog nebo vůbec!