Volba - dvacátá druhá kapitola

26. dubna 2013 v 16:58 | Kate |  Volba
Poslední kapitola, která byla napsaná dopředu. :( Budu se do toho asi zase muset pustit, ale poslední dobou se mi moc nechce. :/ Nicméně vzhledem k tomu, že v pondělí myslím nic nepíšeme a ve středu je volno, tak by se mi mohlo něco podařit. :)
No nic, užijte si ji!
Kate :)



Kassandra se s výkřikem probudila uprostřed noci, a hned nato se začala dusit. Nemohla popadnout dech a po celém těle pociťovala nesnesitelnou bolest. Zároveň cítila obrovskou touhu umřít, ale taky žít, touhu někoho vidět a mluvit s ním, a taky naléhavou žádost, aby si Kassandra pospíšila. Všemu dominoval strach o někoho, koho dotyčná osoba milovala nade všechno.
Dívka se v těch pocitech nemohla vyznat.
Celé to trvalo jen chvíli, ale i tak se málem udusila. Když se znovu ocitla ve svém těle, stále ještě pociťovala ten nepříjemný nával cizích citů a tu bolest ve všech údech. Když si to tak zpětně uvědomovala, na zápěstích a kotnících cítila zvláštní tlak - jako by je ještě před chvílí měla svázané.
Pohlédla na své ruce, ale nic nespatřila. Zakroutila hlavou. 'Nejspíš začínám bláznit,' pomyslela si.
Někdo s ní prudce zatřásl. "Kassandro, jsi v pořádku?!" ozval se něčí vystrašený hlas. Uvědomila si, že je to Werlon.
"Jo, dobrý. Můžeš mě pustit," odpověděla mu odměřeně.
"Jasně," řekl a rychle ji pustil.
"Co se stalo?! Už deset minut se tu dusíš a neodpovídáš mi!" neudržel se chlapec.
"Deset minut?!" vyjekla Kasandra. Byla si jistá, že to netrvalo déle jak třicet vteřin.
"Ano," potvrdil jí. "Vyděsila jsi mě."
"Nic se nestalo. Je to v pořádku," odpověděla mu na předchozí otázku.
"Není!" nesouhlasil.
"Ty to nenecháš být, že ne?" zeptala se.
"Ne, máš pravdu, nenechám."
"Tak si promluvíme ráno, chci se ještě trochu vyspat."
"Fajn. Ale nevybruslíš z toho, Kass. Já nezapomínám," varoval ji.
"Vždyť já vím," řekla Kasandra tónem, z kterého bylo patrné, že už usíná. Byla dobrá herečka.

***

Kass s prvními paprsky slunce vylezla ze spacáku a uklidila ho do brašny.
"Ty už jsi vzhůru?" zeptal se jí Werlon, o kterém si dosud myslela, že spí.
"Neusnula jsem," přiznala.
"Tak to jsme dva." Werlon se taky vyhrabal z tepla spacího pytle a protáhl se.
"Ty spíš bez trička!" vyjekla Kasandra.
"No jo, to ty nemůžeš vědět, protože vždycky, když tě budím, tak už jsem oblečený," řekl a šibalsky na ni mrkl.
"Totiž-Já-Promiň," vykoktala Kasandra rozpačitě a otočila se. "Panebože," ulevila si ještě. Bylo jí tak trapně. Werlon se jí teď za zády určitě směje.
"Už se můžeš otočit," vyzval ji s úsměvem, ale jen mírně pobaveným. Potom, co zvážil, že by se ještě jednou pobavil a řekl Kassandře dřív, se přece jenom rozhodl, že by to od něj nebylo hezké, a vytáhl z brašny tričko, Rychle si ho natáhl, a když se dívka otočila, už měl uklizený i spacák.
"Tak jedeme?" zeptala se Kasandra.
Werlon však pomalu zavrtěl hlavou, sedl si a poklepal na místo vedle sebe. "Tak pojď," vybídl ji. "Nejdřív si promluvíme."
"Tak dobře," vydechla Kassandra poraženě.
"Já ti říkal, že nezapomínám," utrousil. "Tak proč jsi nemohla usnout?" zeptal se.
"Protože jsem potřebovala přemýšlet," snažila se odvést téma Kassandra.
"Moc dobře jsi to pochopila, tak povídej, co se v noci stalo?" zeptal se jí. Když se Kassandra neměla k odpovědi, dodal: "Víš, proč jsem nemohl usnout já? Protože jsi mě k smrti vyděsila. Myslel jsem, že už nezačneš dýchat vůbec!" odpověděl si vzápětí.
"Něco se do mě dostalo," začala tedy mluvit Kasandra, protože věděla, že jinak Werlona nedonutí, aby konečně vyjeli. Přece jenom v ní neustále zůstával ten naléhavý pocit, že si musí pospíšit. "Nejspíš to bylo nějaké kouzlo, jehož vedlejším účinkem bylo to, že jsem nemohla popadnout dech. Cítila jsem pocity toho, kdo to kouzlo pronesl," Kassandra se odmlčela.
"Co jsi cítila?" zeptal se jí Werlon nedočkavě.
"Naléhavou prosbu o to, abychom si pospíšili," neznělo to, jako by Kassandra skončila, ale nic dalšího už neříkala. Rozmyslela si to.
"Ale to není všechno," prokoukl ji Werlon.
"Ještě strach," přiznala. Nechtěla mu říkat ten zbytek, a tak se snažila, aby na ní bylo vidět, že nic víc.
"Strach?"
"Ano strach. O někoho, koho ten člověk má rád. Werlone, prosím, už pojeďme," žadonila Kassandra.
"Tak dobrá, jedeme," usmál se na ni. "Máme si pospíšit, ne?" zeptal se a vyhoupl se do sedla.
Kassandra si oddechla úlevou.
 

4 lidé ohodnotili tento článek.

Komentáře

1 Amanda Amanda | Web | 26. dubna 2013 v 19:20 | Reagovat

To s tím tričkem bylo dokonalý..ale čekala jsem nějakou laškovací poznámku. :) Jinak bych děj nějak posunula, kudy jedou, jak jednou atd...Zatím jsou to jen dialogy a já se začínám ztrácet v celkové zápletce, neber to jako kritiku, spíš pohled na věc věrné čtenářky. ;-)

2 chemical_angel chemical_angel | Web | 26. dubna 2013 v 20:14 | Reagovat

pekný článok, rada is takéto niečo prečítam... :)

3 Sisi / Siska Sisi / Siska | Web | 26. dubna 2013 v 20:16 | Reagovat

ne ať nespěchají!!! neeeee!!!! :-D  :-D  :-D

4 Denďa Denďa | Web | 26. dubna 2013 v 20:22 | Reagovat

užasný :O

5 Clarush* Clarush* | Web | 27. dubna 2013 v 12:30 | Reagovat

Moc hezký :)

6 Kate Kate | Web | 27. dubna 2013 v 13:08 | Reagovat

[1]: I kdyby to byla kritika, tak za ni děkuju. ;) Něco se s tím pokusím udělat. :) Ono by to časem přišlo, ale tak pokusím se to ještě trošku urychlit. :D

[3]: Ále noták. :D Musí se někam přece dostat, ne? :D Neboj, ještě si jich užiješ... :)

[2]: a [4]: a [5]: Díky vám. ;)

7 Laura Laura | E-mail | Web | 28. dubna 2013 v 11:57 | Reagovat

Pěkné :)

8 Jane Jane | Web | 29. dubna 2013 v 17:14 | Reagovat

Super!! :)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama


Na všechny články se vztahují autorská práva. Kopíruj pouze s přímým odkazem na tento blog nebo vůbec!