Dcera lesů - desátá kapitola

21. dubna 2013 v 19:28 | Kate |  Dcera lesů
Dostala jsem od Sisi vyhubováno, že to tu zeje prázdnotou, a tak si jdu trošku napravit reputaci.. :D Vím, že mi to travalo nekonečně dlouho, ale poslední dobou toho mám strašně moc a prostě se musím skoro pořád učit - díky bohu, že zítra jsou u nás přijímačky a jdeme ven. :D
No nic, žádné moje další kecy - užijte si kapitolu, za kterou můžete děkovat hlavně Sisi! :D Protože bez ní by nebyla dneska, ale kdoví, za jak dlouho. :/
Kate



Megan se cestou zpátky do vesnice loudala. Neměla sebemenší chuť začít s Jelinou cvičit. Předtím se na to těšila, ale teď ne. Nějak tu zlenivěla, i když tu byla jenom chvilku. Navíc ji její instinkt napovídal, že to nebude jen tak, a že Jelina ten žert o podpatcích myslela napůl vážně.
Už podvědomě zamířila ke své chatce. Za tu dobu, co tu byla, si tu cestu stihla zapamatovat, stále však nemohla přijít na systém, jakým jsou domy v osadě rozestavěné. Ale co, třeba to zjistí hned zítra.
Znaveně se svalila na postel a málem usnula, než se konečně odhodlala převléct. Ještě si opláchla obličej studenou vodou a pak znovu zalehla do postele. Tentokrát už však neměla důvod opět vstát dříve, než o půl šesté - bohužel.
***
Megan se znechuceně převrátila na bok a s námahou otevřela oči, aby zjistila, odkud vychází to protivné světlo.
Měla pocit, že jí svítí přímo do obličeje, a taky že jo. Tu odpornou, pronikavou záři vydával její přívěsek!
'Tohle musí být Jelinina práce,' pomyslela si dívka.
"Je čas vstávat," zamumlala si na to pro sebe a s nechutí se vyhrabala z postele. Přešla ke stolku, kde byla mísa s vodou a opět si opláchla obličej.
Voda byla příjemně osvěžující, a tak si ze džbánu vedle mísy nalila pár kapek rovnou do úst. Polkla je, a hned si připadala lépe. Cítila, jak jí chladná kapalina proudí přes hrdlo. Byl to příjemný pocit.
Zdejší voda byla jiná, než ve městě. Měla výbornou chuť, vždy dokázala ochladit a Meg se po ní cítila velice svěží a odpočatá. Dodávala jí sílu. Navíc se nikdy neohřála - tedy pokud si to nějaká Amazonka nepřála. Pak stačil jediný dotek.
Natáhla na sebe oblečení ze včerejška, a překvapilo ji, že stále voní stejně - jako sám prales. Všimla si, že všechno tu tak voní - i peřiny na posteli. Vše bylo prostoupeno vůní pralesa, která se zdála být nesmrtelná.
Dokázala navodit velice příjemné pocity, zároveň však nikdy neotupovala smysly, právě naopak! Zbystřovala je, co to šlo. Amazonkám udržovala chladnou mysl při všech situacích - proto měly deštný les tak rády a chovaly se k němu s úctou. Věděly totiž, že kdyby chtěl, mohl by je stejně dobře, jako je teď ukrývá také vyhnat, nehledě na to, že ho celá staletí, ne-li tisíciletí, ochraňovaly a za každou ránu mu zasazenou se mstily.
Meg vystřelila z chatky, aniž by ji za sebou zavřela a utíkala do jeskyně. Cestu si pamatovala přesně. Během chviličky doběhla na smluvené místo a nebylo na ní znát jediné známky únavy.
Jelina už na ni čekala. "Přemýšlela jsem," začala, "a rozhodla se, že začneme s knihovnou. Víš toho opravdu jen velmi málo, a i když to není zvykem, tvá první cesta povede do naší knihovny. Je obrovská, takže se neboj, že se budeš nudit," varovala ji. "A mimochodem - dobré ráno!" dodala. "Já ti říkala, že nezaspíš," připomněla jí s potutelným úsměvem.
"Dobré ráno," oplatila jí pozdrav Meg. "Tak půjdeme?" zeptala se. Jelininu poznámku nechala nepovšimnutou.
"Pojď, když jsi tak nedočkavá," vybídla ji tedy žena a vykročila chodbou, která vedla nahoru.
Byl to poměrně dlouhý, a tmavý tunel, ale Jelina šla před Megan, a jakmile vstoupily hlouběji, její přívěsek se rozsvítil.
"Až budeš ovládat své schopnosti, budeš svému náhrdelníku moci poručit, jak se má chovat - jinými slovy, rozsvěcovat si, kdy to bude potřeba a mnohé jiné užitečné věci."
"Jaké jiné věci?" vyzvídala Meg.
"Uvidíš. Všechno se dozvíš, zlato," řekla s chlácholivým úsměvem Jelina. "Až na to bude čas," dodala a Meg tím jenom popudila. Takové chování totiž nesnášela.
Na konci tunelu byly na pohled velice těžké dveře ze dřeva, když však Jelina pobídla dívku, aby do nich strčila, zjistila, že jsou až neskutečně lehké.
"První rada - nic není takové, jak se na první pohled zdá," řekla moudře žena.
"Ano, o tom už jsem se přesvědčila," přitakala Meg smutně.
"Tak pojď," vyzvala ji něžně Jelina a mateřsky ji objala kolem ramen.
 

3 lidé ohodnotili tento článek.

Komentáře

1 Sisi / Siska Sisi / Siska | Web | 21. dubna 2013 v 20:51 | Reagovat

tak jestli to je takhle, tak ti budu velmi ráda hubovat častěji.. :-D  :-D moc pěkné.. ;-) hrozně moc se těším, až půjde do terénu.. a doufám, že se setká s Jimem konečně.. :-D  :-D

2 Laura Laura | E-mail | Web | 22. dubna 2013 v 12:59 | Reagovat

Pěkná kapitola, už se těším co se dozví v té knihovně :)

3 Jane Jane | Web | 22. dubna 2013 v 17:17 | Reagovat

Je to napínavé!!! :D
super kapča

4 Chaky Chaky | Web | 23. dubna 2013 v 18:27 | Reagovat

Děkujeme Sisi, kapitolka stála za to :) I kdyby ses nutila, nevypadá to. Je parádní jako vždy :)

5 Zoey Zoey | Web | 23. dubna 2013 v 18:59 | Reagovat

Moc hezké! Jsem ráda, že další kapča :) Díky SISI :D A Kate taky, protože jsi to napsala :D

6 Clarush* Clarush* | Web | 24. dubna 2013 v 18:18 | Reagovat

Moc pěkný :)

7 Amanda Amanda | Web | 24. dubna 2013 v 18:54 | Reagovat

Lool, jsem to zapomněla okomentovat...Prostě pako s děravou hlavou...Ale už jsem tady...

Takže, zaprvé Moooc díky Sisi, páč mě dcera lesů moc baví a jsem zvědavá, jak to půjde dál.( samozřejmě mi jde hlavně o ty podpatky ;-)  :-D )

Takové to objevování života Amazonek...prostě zasvěcení, do děje čtenáře i hlavní hrdinku..na knihovnu jsem zvědavá...

Mimochodem, já chcu taky přívěšek s budíkem, vypadá to prakticky. :D

8 Kate Kate | Web | 24. dubna 2013 v 18:57 | Reagovat

[7]: :D Taky by se mi to hodilo.. :D Nó, jo, na ty si ještě počkáš. ;)

A díky všem. ;)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama


Na všechny články se vztahují autorská práva. Kopíruj pouze s přímým odkazem na tento blog nebo vůbec!