Volba - Osmnáctá kapitola

22. března 2013 v 16:36 | Kate |  Volba
Ahojky! Tak jsem se k tomu konečně dopracovala! :D Začala jsem sice už včera, ale bylo mi blbě a tak jsem to nedopsala. :(
Doufám, že se vám kapitola bude líbit a za chyby se omlouvám, ale ještě mám nějakou práci. :)
Užijte si kapitolu a komentujte prosím!
Kate



Kasandra s Werlonem vešli do opravdu prostorných stájí. Ve vzduchu vysela vůně sena, koní a všude bylo slyšet šustění koňských kopyt na podestýlce…
Kasandra jakožto veterinářka koně milovala, ale představa, že by teď nějakou dobu měla strávit v jejich sedle, se jí moc nezamlouvala. Když si k tomu ještě uvědomila skutečnost, že celou tu dobu bude s Werlonem, začalo ji to děsit. Ne, že by se netěšila, ale prostě jí při té představě běhal mráz po zádech. Měla tušení, že v tom měl prsty mimo jiné i David, nebo spíše Darin. Teď vůbec nevěděla, jak mu má říkat, měla v tom všem obrovský zmatek.
Jejich krátká cesta do stájí byla plná úklon a udivených pohledů, ačkoliv zpráva o jejich odjezdu už se musela rozšířit. Werlon dívku vedl stále dál a dál, až se dostali na samotný konec zdánlivě nekonečné chodby.
Tam, až úplně na konci budovy, oddělení od všeho ostatního dění, stáli ve společném boxu dva koně. Podle Kassandry to byla klisna a hřebec, nejspíše ze stejného chovu.
"Tohle jsou Katris a Xarvel - naši koně. Jsou z velice ceněného a starého chovu, poslední svého druhu. Jejich předci tu na tebe čekali celá desetiletí, jsou to koně předurčení sloužit Vyvolené a jejímu strážci," představil je Werlon.
Kasandra se usmála a natáhla ruku ke koni, o kterém si myslela, že je to Katris a pohladila ji.
Werlon se taky usmál a vešel do boxu. Vyvedl koně ven a uvázal je. Potom mávl rukou na nějakého chlapce, který přinesl výstroj a pomohl mu koně osedlat.
Kasandra se mezitím usadila a sledovala, jak zručně si oba počínají. Po chvíli, aniž by to měla v úmyslu a aniž by chtěla, se zadívala na Werlona a nespustila z něj oči. Byl tak krásný… Připadalo jí to jako včera, kdy ho viděla poprvé, v jeho cestovním plášti, ověšeného zbraněmi…
"Kassandro!" přerušil ji lehce pobavený Werlon. "Ty jsi se tak moc zamyslela nad tím, jak jsem krásný, že jsi úplně přestala vnímat své okolí, viď?" zeptal se z legrace.
Dívčinu tvář polila červeň. 'Kdybys tak věděl,' pomyslela si.
"Zase tolik si nefandi," usadila ho a vstala. "Vyrážíme?" zeptala se vzápětí, snad jen proto, aby změnila téma.
"Ano, vyrážíme," přisvědčil. "Jsi v pořádku?" zeptal se najednou a onen sarkasmus z jeho hlasu zmizel. Najednou zněl ustaraně, stejně jako jeho tvář.
"Jsem,"ujistila ho rádoby veselým tónem.
"Jsi si jistá?" zeptal se pomalu a velice pečlivě si ji prohlížel.
"Ano, jsem," ujistila ho.
"Tak dobrá, asi se mi něco zdálo."
"Nejspíš ano," souhlasila s ním a přikročila ke klisně.
"Počkej, pomůžu ti," zarazil ji, když položila ruku na sedlo.
"To je v pořádku, zvládnu to sama," ujistila ho a ladně se vyšvihla do sedla.
Werlon ji odměnil uznalým pokývnutím a taky se vyhoupl na koně. "Takže předpokládám, že jezdit umíš," pronesl jako by mimochodem a vzal si nabízené otěže.
"Jistě" přitakala a taky uchopila otěže. Poté pobídla koně do kroku a opatrně ho vedla ze stáje ven. Werlon ji dohnal a ukazoval jí cestu z tábora.
"Kam vlastně pojedeme?" zeptala se Kassandra.
"Pojedeme na jedno místo, kde se ti snad podaří naplnit proroctví. Ale varuji tě! Cesta nebude lehká - právě naopak! Bude namáhavá, plná překážek, dlouhá…"
"Ano, já vím, že to nebude snadné - ale slíbila jsem, že vám pomůžu a svůj slib splním. Potom odejdu někam daleko a začnu nový život."
"Dobře," řekl, a jí se zdálo, že zaslechla náznak smutku, ale když se po něm podívala, na jeho tváři spatřila úsměv. Nejspíše se jí to jen zdálo.
Usmála se pro sebe a zakroutila hlavou.
"Co se stalo?" zeptal se.
"Nic," odpověděla zvesela. Zdá se, že mu nic neunikne. "Jen asi začínám být paranoidní."
"A to jsme teprve vyjeli!" popíchl ji a oba se rozesmáli.
 

3 lidé ohodnotili tento článek.

Komentáře

1 Zoey Zoey | Web | 22. března 2013 v 20:18 | Reagovat

O_O  O_O  O_O Já jen koukám němě na obrazovku :D Tahle kapitola se ti povedla, povedla se ti moc a moc a moc :) Ten konec je dobrý: asi začínám být paranoidní :D Skvěle promyšlené, zkrátka není co vytknout :)

2 Sisi / Siska Sisi / Siska | 22. března 2013 v 22:25 | Reagovat

dekujuuuuuuuu !!! :D <3

3 Leona Leona | 23. března 2013 v 16:11 | Reagovat

tak jsem přelouskala celých 18 kapitol a jenom tiše žasnu............
je to napínavé jako kšandy

4 Amanda Amanda | Web | 24. března 2013 v 8:28 | Reagovat

Ten konec je skvělý...stejně jako celá kapitola, ale i tak budu pokračovat: PUSU, PUSU PUSU!!! :D

5 Kate Kate | Web | 24. března 2013 v 16:04 | Reagovat

Děkuju vám všem! :) Jinak, Amando - to si asi ještě počkáš. :P

6 Laura Laura | E-mail | Web | 29. března 2013 v 18:39 | Reagovat

Skvělá kapitola, souhlas s Amandou - PUSU :D

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama


Na všechny články se vztahují autorská práva. Kopíruj pouze s přímým odkazem na tento blog nebo vůbec!