Dcera lesů - pátá kapitola

11. února 2013 v 17:54 | Kate |  Dcera lesů
Moc se omlouvám, že mi to tak trvalo, ale já se prostě zasekla a nemohla jsem dál. Dneska jsem se z toho s pomocí písniček od Spice girls a prázdnin vyhrabala a podařilo se mi napsat další kapitolu. :) Moc spokojená s ní sice nejsem, ale na to, že jsem nebyla schopná napsat ani větu je to dokonalé a až moc dlouhé. :D
Tahle kapitola vás asi ničím nepřekvapí - teda až na ty chyby - a je taková nezáživná, ale být tam musí no. ;)
Zároveň mě taky mrzí, že jsem ji přidala tak pozdě nato, že jsem už od šesti na nohou, ale já jsem prostě musela na očkování, sestra jela na nějakou kontrolu a táta rozvážel pozvánky, takže jsem se sem dostala pořádně až navečer.
Nebudu vás tu už dál obtěžovat svými žvásty, takže si užijte kapitolu, omluvte mě za chyby, protože já jsem na kontrolování moc unavená a komentujte prosím! Ať vím, že tu jste. :)
Vaše Kate.



Doba, kdy se ubírala cestou k vesnici, jí připadala neskutečně dlouhá, a když přišla na místo, uviděla mnoho příbytků ze dřeva, které vypadaly jako nové.
Rozhlédla se a přemýšlela, který kdysi patřil její matce.
Všechny vypadaly stejně, a tak pokrčila rameny a vykročila k nejbližšímu z nich.
Když došla blíž, zjistila, že na dveřích je napsáno příjmení a pod ním znak, nejspíše oné rodiny. Procházela tedy vesnici a hledala na dveřích své příjmení - pokud tedy bylo pravé. Po chvilce zjistila, že osada má nějaký systém, podle kterého jsou uspořádány domy. Zdálo se jí, že tvoří jakési kruhy okolo něčeho.
'Nejspíš nějaké centrum,' pomyslela si. 'A nebo taky můj dům,' blesklo jí hlavou vzápětí vydala se ke středu.
Když došla ke svému cíli, opravdu tam mimo jiné objevila svůj 'dům'. Okolo bylo mnoho zajímavých věcí, ale Meg hořela zvědavostí. Nemohla se dočkat toho, co najde uvnitř domu.
Doslova vběhla dovnitř, a jakmile se za ní zabouchly dveře, udiveně se zastavila.
Bylo to zvláštní, nevěděla, co má od těch chatek nebo co to bylo čekat, ale tohle to rozhodně nebylo.
Chatka obsahovala jednu místnost, ale za to obrovskou. Byla v ní nádherná, velká a zřejmě i pohodlná postel, velká skříň, stolek s židlemi a vzadu za pomyslnou stěnou z břečťanu a ještě něčeho, co nešlo identifikovat asi nějaká další místnost.
Pomalým krokem tam vykročila a rukou si z cesty odhrnula listí. Jakmile se ho dotkla, bílé květy rozkvetly a ona v květině poznala jasmín.
Vzápětí ji ovanula jeho vůně a ona se musela usmát. Pohnula rukou ještě více doprava a vkročila. Nijak zvlášť ji nepřekvapilo, že zatímco břečťan se za jejími zády opět spustil na své místo, jasmín po okraji vytvořil takové provazce, za které se břečťan dal zastrčit. Meg tedy alespoň předpokládala, že k tomuto účelu jasmín slouží.
Když se otočila do místnosti, její pozornost upoutal stůl, který zabíral snad polovinu prostoru a hned potom truhla, která byla opravdu obrovská.
Na stole byla rozložená obrovská halda papírů, a když Meg do jednoho, který si vybrala namátkou, nakoukla, zjistila, že jsou to nějaké údaje o vesnici. Popadla papír hned vedle něj a našla tam záznamy všech amazonek, které tu kdy žili. Byla si jistá, že tu najde i rodokmeny.
Na stole byl obrovský nepořádek, a dívka se rozhodla, že jakmile bude mít trošku volného času, uklidí to tu.
Ještě jednou se na tu horu neuklizených papírů podívala a najednou svého rozhodnutí začala litovat. Povzdechla si a otočila se k truhle.
Pokusila se otevřít víko, ale nešlo jí to. Potom si všimla nějaké dírky - nejspíš se jednalo o zámek, od kterého neměla klíč.
"Sakra!" zaklela si tiše pro sebe a otočila se k odchodu.
V tom sem odněkud pronikl úzký paprsek světla a ozářil zeď naproti ní. Meg strnula uprostřed pohybu, protože si všimla něčeho, co před ní ještě před chvíli bylo skryto. Místnost totiž byla poněkud ponurá.
Se strnulým a zároveň taky šokovaným výrazem se rozhlédla po stěnách okolo.
Ano, všechny byly stejné. Všechny byly plné… zbraní.
Zhluboka se nadechla a hned na to vydechla. Otočila se k východu a pokusila se pohnout nohama. Když se jí to konečně podařilo, doslova tryskem vyběhla z místnosti a i z chatky. Zabouchla za sebou dveře a prudce, přerývavě vydechovala.
Její matka se sice ve svém dopise zmiňovala o tom, že bude muset trénovat, ale netušila, že až tak moc. Ona místnost byla doslova napěchovaná zbraněmi. Dělalo se ji mdlo z představy, že by se se všemi měla naučit zacházet a ještě více jí bylo špatně z toho, že by měla zabíjet.
Lidi… Lovce… A z toho plyne, že i Jima…
'Ne, tohle nedokážu,' pomyslela si a sesunula se podél dveří na zem a dala se do pláče.
 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Komentáře

1 Charlie Charlie | Web | 11. února 2013 v 19:44 | Reagovat

Hezká kapitolka. Mě osobně jsou chyby docela ukradený :D Jde mi hlavně o ten děj a ten byl v tomhle případě skvělej :) takže- chválím, chválím a ještě jednou chválím ;)

2 Kate Kate | Web | 12. února 2013 v 11:17 | Reagovat

[1]: Děkuju. :) Mě to přišlo celkem nezáživné, ale když myslíš, že to bylo skvělé... :)

3 Charlie Charlie | Web | 12. února 2013 v 12:35 | Reagovat

I z nezazivnych veci dokaze clovek udelat skvely
Děj, kdyz to umi dobre napsat ;) tot muj nazor :D takze proste a jednoduše se mi to libilo :)

4 Amanda Amanda | Web | 12. února 2013 v 16:15 | Reagovat

Pěkné :) Jsem zde a přítomna. :D

5 Chaky Chaky | Web | 12. února 2013 v 18:41 | Reagovat

Chudák Meg, ta poslední věta :/ Ale zase nebude mít nudnej život :D Jsem zvědavá, jak se s tím vyrovná :) Skvělá kapitola ;)

6 Zoey Zoey | Web | 12. února 2013 v 20:18 | Reagovat

Moc se ti to povedlo :-) Jsem moc zvědavá jak to bude dál, začíná to být napínavé :) JInak na mém blogu velká kontrola affs :)
http://my-best-storie.blog.cz/1302/velka-kontrola-affs-vka

7 sisisiska37 sisisiska37 | Web | 13. února 2013 v 17:12 | Reagovat

Jůůů.... nejdřív si říkám, že má vyhráno, ale ten konec je dost smutný.. hlavně se musí vzchopit holka.. =D

8 Resa Resa | 25. července 2013 v 13:31 | Reagovat

Krásná kapitola! :-)  :-D  ;-)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama


Na všechny články se vztahují autorská práva. Kopíruj pouze s přímým odkazem na tento blog nebo vůbec!