Setkání po létech - kapitola dvacátá šestá

16. prosince 2012 v 16:53 | Kate |  Setkání po létech
Takže, kromě odpovědí na blogové letadlo jsem dopsala ještě kapitolu k SpL. Chtěla jsem si to nechat napřed, ale když jsem viděla datum u předchozí kapitoly, změnila jsem názor.
Užijte si kapitolu,
Kate




"Co tu děláme, Clare?" zeptal se jí Paul, když kráčeli dlouhou, širokou chodbou.

"Pššš!" Střelila po něm vražedným pohledem a dál kráčela za Johnem. Ticho bylo narušováno pouze jejich kroky a Clare chtěla, aby to tak taky zůstalo.

Objevili se před nimi velké, honosně zdobené dvoukřídlé dveře. John je otevřel a vešel dovnitř. Všichni ostatní ho následovali.

"Promiňte, ale návštěvy nejsou povoleny," ozval se z kouta rozlehlého sálu něčí hlas, který se nesl bohatou ozvěnou. Clare se ještě ani nestačila rozhlédnout.

"My nejdeme na návštěvu," pravila, co nejpevnějším hlasem dokázala.

"Ach, tak… A co tu tedy děláte?"

"Trochu mě mrzí, že vás to nenapadlo," řekla Clare. "A taky uráží," dodala po chvíli.

"Je mi to líto, ale žádám vás, abyste ihned opustili tenhle zámek. Nemáte tu co dělat," řekl muž po chvíli nekompromisně a vstal, jako by svým slovům chtěl dodat větší váhu. "Tohle vaše divadélko je zbytečné." Vykročil k nim a chystal se jim otevřít dveře, když si všiml Johna.

"Johne?" řekl, jakoby nevěřil tomu, že tu je. Pozorněji se podíval na Paula. "Jistě, ty jsi Paul. Že mi to nedošlo dřív," pravil věcně.

"A tohle?" řekl s pohledem upřeným na Clare. "Snad ne…" načal větu, ale vypadalo to, že ji nedokáže dokončit.

"Ano Fernando. Tohle je Clare Fruelsová, nebo bych měl asi říct Clare-"

"de Spiels," přerušil ho Fernando.

"Přesně tak," řekl vážným hlasem John. "Zdá se, že tenhle zámek bude mít po dlouhé době zase nějaké obyvatele."

"Ano, konečně. Už jsem si myslel, že se toho nedožiju."

"Počkat!" vykřikla Clare poněkud hlasitěji, než měla původně v úmyslu. "A co když tu nebudu chtít žít?" zeptala se, poněkud naštvaná, že ji úplně vynechali z rozhovoru, jenž se jí týkal.

"Ale…" namítl někdo, Clare ani nevěděla, kdo. S tímhle zřejmě nepočítali.

"Clare," promluvil nakonec konejšivě Paul. "Tohle je tvůj domov. Patříš sem, a nikam jinam!" přemlouval ji.

"Pak mám jednu podmínku," začala. "Půjdeš sem se mnou. Samozřejmě, pokud budou tví rodiče souhlasit. Vlastně otec," dodala nakonec s pohledem upřeným na Johna.

"Ale Clare, Paul už přece není dítě! Nepotřebuje náš - můj - souhlas, aby se někam přestěhoval," řekl se smíchem. "Což už stejně udělal, aniž by nám o tom dopředu něco řekl," řekl trochu vyčítavě.

Clare se s výrazem očekávání otočila na Paula.

"Ano," řekl nakonec po dlouhé chvíli ticha. "Půjdu s tebou."

"Tak dobře, tohle bychom měli," prohlásil Fernando. "Rád bych věděl, kdy se sem nastěhujete. Abych vše připravil."

"To tu děláte všechno sám?" zhrozila se Clare. "To přece nejde! Já vám pomůžu!"

"Má paní, domnívám se, že tohle je moje práce," řekl s vlídným úsměvem, který prozrazoval, že ví, že to myslí dobře, ale že si to nepřeje.

Clare se při oslovení "paní" zachvěla. "Prosím, neříkej mi tak. Jmenuji se Clare."

"Ach," řekl, "tak to ale má být!"

"Ano, takhle to mělo být před několika lety. Doba se změnila, a já si přeji, abyste mě oslovoval jménem," prohlásila, vlastně spíš přikázala, Clare, s důrazem na slovo mělo.

"Myslím, že by si ještě měl vědět, že Clare má sestru, příteli," řekl s potlačovaným smíchem John. "Jmenuje se Elizabeth," dodal ještě.

"Páni, ještě včera jsem tu byl sám, a zítra tu budou další tři lidé," řekl s takovou dávkou radosti, že to Clare připadalo až ironické. Zřejmě ale byla jediná, kdo si to myslel.

"Vlastně pět, Fernando," pronesla pak, když odcházeli. "Ještě moje neteř s prasynovcem," upřesnila a vydala se domů.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Sisi / Siska Sisi / Siska | Web | 16. prosince 2012 v 18:04 | Reagovat

jé to uteklo.. už dvacáta!!!! :-D  :-D

2 ariven ariven | Web | 16. prosince 2012 v 19:39 | Reagovat

Zajímavý zvrat! A taky pěkná kapitola, jen tak dál ;-)

3 Chaky Chaky | Web | 16. prosince 2012 v 19:58 | Reagovat

Kolik že ti je? Musíš být už oflákaný spisovatel, říkám si pokaždé, když čtu tvá díla. :) Před očima se zlepšuješ, pořád a pořád a psaní ti opravdu jde. Snad ti to vydrží co nejdéle! :)

4 Zoey Zoey | Web | 20. prosince 2012 v 20:14 | Reagovat

Nádherná, nemám slov a jsem šíleně zvědavá(vím, ta má povaha :D )

5 Kate Kate | Web | 21. prosince 2012 v 17:16 | Reagovat

[3]: Je mi 13. :) Děkuju moc, taky doufám, že mi to vydrží co nejdéle :)

[4]: V tom se podobáme :P

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama


Na všechny články se vztahují autorská práva. Kopíruj pouze s přímým odkazem na tento blog nebo vůbec!