Setkání po létech - kapitola dvacátá čtvrtá

29. listopadu 2012 v 17:30 | Kate |  Setkání po létech
Tak, konečně! Ten konec se vám asi moc líbít nebude, ale... Já si nemohla pomoct. :P
Kate




Clare už začala chystat oběd, když se rozezněl zvonek. Pohlédla na hodiny a napadlo ji, že to bude Paul.

Když otevřela dveře, překvapilo ji, koho za nimi vidí. Byla to nějaká žena okolo čtyřiceti, blondýna, celkem vysoká, a za ní byl nějaký mladý kluk.

"Dobrý den, vy jste Clare Fruelsová, že ano? Je doma Elizabeth?" zeptala se s milým úsměvem.

Clare na ni chvíli nechápavě civěla, a pak jí to konečně začalo docházet. Tohle musela být Anet a ten kluk za ní musel být její syn James.

"Ano, jsem. Ty jsi její dcera Anet a ty James, že ano?" zeptala se a gestem je pobídla dál.

"Beth!" zavolala, jakmile byla pod schody a hosty zavedla do obývacího pokoje.

Když se ve dveřích objevila její sestra, zůstala stát s otevřenými ústy, jako by nevěřila vlastním očím. "Co-co tady děláte?" zeptala se. "Neříkala jsi, že James má dokončit tento rok školy?"

"No, napsal si všechno o trochu dřív, dostal vysvědčení, a má o necelý měsíc delší prázdniny," vysvětlila Anet.

"Co všechno dneska nejde…" zabručela si pro sebe Beth.

"Jé! Málem bych zapomněla! Anet, Jamesi, tohle je moje sestra Clare. Clare, moje dcera Anet a její syn James. Vím, že už jste se asi představili, ale je to slušnost," usmála se omluvně.

"Kde jsou moji prarodiče?" zeptal se James poměrně hlubokým hlasem.

Clařina tvář posmutněla a Anet po svém synovy vrhla káravý pohled, který mluvil za vše.

"Ne, to je v pořádku," usmála se. "Chápu, že ho to zajímá." Na chvíli se odmlčela a Beth po ní střelila kradmým pohledem. Nakonec Clare zamířila ke stolku a vytáhla z něj tlusté fotoalbum.

"Bohužel, naši rodiče - tvoji prarodiče - jsou mrtví," řekla se smutným úsměvem a podala mu album.

James ho s nechápavým pohledem otevřel a vzápětí se zabral do prohlížení snímků.

"To je mi líto," pípla tiše Anet. "Už jenom kvůli tobě mami. Jela jsi sem kvůli své rodině, a pak zjistíš, že už ti zbývá pouze sestra," pohlédla na Clare.

"Ano, a není to všechno. Dokonce ani já nevím vše o svých rodičích - nebo spíše předcích," řekla Clare. "Ale je na čase to zjistit, a svým způsobem jsem ráda, že u toho budete i vy."

"Clare?" zeptala se jí se známkou pobavení v očích sestra. "Nedělala jsi náhodou oběd?"

Clare se zatvářila, jako by do ní uhodil blesk. Rychle se otočila a vběhla do kuchyně, jak nejrychleji to šlo.

Naštěstí bylo vše v pořádku a Beth se smíchem začala prostírat stůl.


"Bethy, kde je ta složka?"

"Hned ji přinesu, počkej chviličku!"

Elizabeth se vytratila do svého pokoje a za pár vteřin už se i se složkou v ruce vřítila zpátky do obývacího pokoje.

Clare si ji od ní vzala, a zrovna, když už se ji chystala otevřít, znovu zazvonil zvonek.

"Paul!" zavrčela potichu a vydala se otevřít.

Když se i s ním vrátila do obývacího pokoje, její sestru to nijak nepřekvapilo, zato Paul doslova oněměl.

"Paule, tohle je můj prasynovec James a jeho matka - Bethyina dcera - Anet," představila je Clare. "Anet, Jamesi, tohle je můj starý přítel Paul."

Paul i Anet přikývli a pozdravili se a Paul usedl na pohovku mezi obě sestry.

"Dáš si něco k pití?" oslovila ho Beth, když shledala, že Clare se k tomu nemá, ale on pouze zavrtěl hlavou a dál hleděl na Clare jako zhypnotizovaný.

"Clare," řekl opatrně a mluvil pomalu, protože pečlivě volil slova. "Moji matku právě odsoudili a Jack dostal podmínku," vychrlil ze sebe nakonec, když se mu nedařilo najít ta, která hledal.

"J-jak to? To nepotřebovali moje svědectví?"

"Ne, otec to zařídil tak, abys tam vůbec nemusela. A…" nakonec jakoby si to rozmyslel a pouze zavrtěl hlavou.

"Fajn," řekla Clare se zamyšleným výrazem a nevšímala si zmatených pohledů návštěvy. "A teď, když dovolíš, mám ještě něco na práci."

Clare jakoby se vrátila zpátky do reality, vstala a natáhla se po složce, která ležela uprostřed stolu. Sedla si na bobek a roztřesenými prsty pomalu otevřela složku. Otevřela ji zhruba uprostřed, a hned potom, co do ní pohlédla, to vypadalo, že dostala šok.

"To..." odkašlala si, protože nemohla mluvit a zkusila to znovu: "To není možné…" vypravila ze sebe nakonec šeptem.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Sisi / Siska Sisi / Siska | Web | 29. listopadu 2012 v 18:08 | Reagovat

Héééj!!!!!!!! ???  :D  :D  :D

2 Chaky Chaky | Web | 29. listopadu 2012 v 19:42 | Reagovat

Teda ty napínáš! :O :D Co tam vidí?? Teď se fakt nemůžu dočkat další kapitoly, teda Kate! :D Jinak slovo prasynovec - neuraž se prosím, mě napadají samý hovadiny - slyším slovo prase a musela jsem se ušklíbnout. :D Já vím, že nikde chyba není, prostě jsem retard, promiň :D:) Napsala jsi to náádherně!

3 ariven ariven | Web | 30. listopadu 2012 v 22:28 | Reagovat

Hej, to je týrání čtenářů! Co tam sakra viděla? Ááá! ???
Mimochodem... skvělá kapitola :-D

4 Zoey Zoey | Web | 3. prosince 2012 v 15:12 | Reagovat

To není fér, dělám uraženou :D  :D
Prosím, dej sem další!!!!
PROSÍM!!!!!

5 Kate Kate | Web | 3. prosince 2012 v 17:02 | Reagovat

[4]: Bohužel si opravdu budete muset počkat, protože já toho teď mám vážně moc. :( Omlouvám se vám...

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama


Na všechny články se vztahují autorská práva. Kopíruj pouze s přímým odkazem na tento blog nebo vůbec!