Setkání po létech - kapitola dvanáctá

12. srpna 2012 v 17:54 | Kate |  Setkání po létech
Tak zase přidávám novou kapitolu. Jinak, pomaličku si začnu chystat nějaké ty kapitoly na dobu, kdy budu na dovolené. Takže se přidávání asi ještě zpomalí. Uvidím, jak budu stíhat. Ale to je jedno, nebudu vás tím teď zatěžovat, přece jenom, je to ještě daleko. Užijte si kapitolu.
Kate




Po tom, co šla Clare s Paulem ven, se Elizabeth konečně pořádně rozhlédla po pokoji, ve kterém se právě nacházela.

Jako všechny ostatní v domě byl celkem vkusně zařízený. Nebylo tam toho ani moc, ani málo. Tak nějak akorát.

Clare říkala, že se vrátí tak za hodinu, takže měla dost času si to všechno přebrat. Byla celkem zmatená. O své sestře již věděla všechno, co chtěla, ale tak nějak doufala, že když najde ji, tak i se svými rodiči. Teď se ukázalo, že vlastně ani Clare nevěděla všechno.

"Doufám, že to brzy vyjde na povrch, tahle nevědomost je hrozná," řekla Beth, a ani si neuvědomila, že to řekla nahlas.


***


"Beth se zdá docela fajn," prolomil dlouhé ticho Paul. "Trochu mi připomíná tebe, taky jsi taková byla."

Clare se na něj se zvednutým obočím podívala. "Byla?"

"No, víš, možná je to tím, že jsme se dlouho neviděli, a nebo ses opravdu změnila," objasnil jí.

Tohle už nechala bez komentáře a dál se tím nezabývala. Spíš se chytila témata "Beth".

"Ano, máš pravdu, je celkem fajn. Ale připadá mi stejně zmatená jako já sama."

"No, asi vás obě chápu, protože to, že jsi celý život žila ve lži, se nedozvíš každý den," řekl s náznakem pobavení v hlase, které nedokázal skrýt. "A na ten výlet mě musíš vzít s sebou."

"Jistě, ráda," slíbila i jemu.

Aniž by si to uvědomili, nohy je zanesly k broskvoni. Na stromě už začaly dozrávat první plody. Clare se podívala. Myslela si, že tohle místo zná, ale asi ne. Dozrávat broskve na tomto stromě viděla poprvé.

Paul se usmál, chápal ji. Taky to viděl pouze jednou, a to tu žije celý život. Tenhle strom je sice minimálně dvakrát tak starší jako on, ale pořád nese ovoce.

Byla to docela ironie. Strom je o mnoho starší než člověk, ale stále plní svůj účel, kdežto člověk ve vyšším věku už je tak nějak "nevýkonný".

"Co si myslíš o našich rodičích?" zeptala se zničehonic Clare.

"No, Jack říkal, že byli bohatí, a že je každý znal, takže je mi divné, že se k vám teď nikdo nehlásí. Každopádně jsem zvědavý, co byli zač."

"Mě to taky přijde divné," přiznala Clare potichu. Znělo to, jakoby tu vůbec nebyla a mluvil za ni nějaký automat.

Paul se podíval jejím směrem. Dívala se někam daleko před sebe. Buď se utápěla ve vzpomínkách, nebo přemýšlela, nebo oboje.

"Clare?" promluvil na ni.

"Ano? Promiň, přemýšlela jsem," omluvila se, když si uvědomila, že to muselo vypadat duchem nepřítomná.

"A nad čím?"

"Na něco jsem si vzpomněla. Když jsem byla malá, tak nás na ulici občas někdo zastavil, a pokaždé, když se tak stalo, tak mě jeden z rodičů ihned odvedl stranou, zatímco ten druhý se s ním vybavoval. Jen taková otravná vzpomínka, to je vše."

"Mám takový pocit, že nám ještě moje matka neřekla, proč tě - chci říci vás, obrala o ty peníze. Myslím, že má co vysvětlovat."

"Ano, měli bychom ji navštívit. A ani náš výlet do mého bývalého bydliště nebude tak úplně k ničemu, tam se taky můžeme ledacos dozvědět," uzavřela rozhovor Clare, rozloučila se s Paulem, a pak zamířila domů.
 

2 lidé ohodnotili tento článek.

Komentáře

1 Karla de E-mentalis Karla de E-mentalis | Web | 12. srpna 2012 v 21:44 | Reagovat

Skvělá kapitola jako vždy :D

2 Kate Kate | Web | 12. srpna 2012 v 21:48 | Reagovat

[1]: Děkuji za pochvalu... :)

3 ariven ariven | Web | 13. srpna 2012 v 13:45 | Reagovat

Krásná kapča, taková odpočinková :-)

4 Kate Kate | Web | 14. srpna 2012 v 7:39 | Reagovat

[3]: Vidím, že nejsem jediná, kdo si při ní odpočinul. :)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama


Na všechny články se vztahují autorská práva. Kopíruj pouze s přímým odkazem na tento blog nebo vůbec!